Stíhací eso Flt Lt Franz Ferdinand Romanus Colloredo-Mansfeld

Byl synem Rakousko-Uherského diplomata Ferdinanda Colloredo-Mansfelda a jeho ženy Nory Iselin Američanky. Narodil se 1. Března 1910 v　Římě. Díky pracovní vytíženosti svého otce trávil dětství nejvíce ve Vídni, také u příbuzných na zámku Zbirohu, odkud jezdil na návštěvy na zámek Dobříši. Později odjel do Ameriky kde vystudoval v　r. 1932 Harvard College. Zde se seznámil se svou budoucí ženou Mabel Bradley, členku významné americké rodiny z　Bostonu. S　kterou měl do jeho odchodu do Velké Británie tři děti. Bohužel přesné informace o jeho narukovaní do britské RAF nejsou, snad že se rozhodl bojovat po anschlussu Rakouska v　r. 1938. V únoru 1941 vstoupil do Dobrovolnické zálohy Královského letectva (Royal Air Force Volunteer Reserve - RAF VR). Přesto se stal jediným stíhačem rakouské národnosti sloužící v　RAF, ale jenom protože byl díky své matce a manželce považován v　Británii za Američana.. Když narukoval tak byl již poměrně starý, přesto se rozhodl bojovat v　RAF. Zatímco plno jeho spolubojovníků narukovalo jako svobodní. V r. 1942 je zařazen k　No. 72, která operovala z　letiště Biggin Hill, u které dosáhl prvního sestřelu dne 5. června 1942. Byl mu uznán pravděpodobný sestřel Bf.109. Krátce na to byla jednotka přezbrojena ze Spitfiru Mk.Vb na Mk.Vc. Tato jednotka je pak přesunuta přes Gibraltar do Severní Afriky, kde se zúčastnila operace Torch.. Colloredo-Mansfeld zůstává v　Anglii, je povýšen na Flight Lieutenanta a přeřazen k stíhací jednotce No.611, která operovala také z　Biggin Hillu. Letka v　té době byla již  vyzbrojena letouny Spitfire Mk.IX a v　té době je jednotka přeřazována na ochranu bombardérů útočící na cíle ve Francii a Německu. Franz nejčastěji létal na stroji s　kódovým označením FY-B EN133. Již 13 ledna 1943 sestřelil Fw. 190.

5 února hlásí další poškozený Fw. 190 a 16 téhož měsíce pravděpodobný sestřel opět Fw. 190. 14. března nahlásil poškození Fw. 190. Ten den však již neletěl Spitfirem FY-B, protože toho dne je v　něm sestřelen velitel roje J.H. Slater a to Fw.190 od JG-26. Další poškození ve stíhacím souboji hlásí až 17. května, kdy se mu dostal do zaměřovače další Fw. 190, nejdříve nahlášený jako pravděpodobný a pozdějí potvrzený, další 10. června.

Sestřel popsal takto: “Letěl jsem jako bílá 1. Během hlídkování za bombardéry, jsem si všiml dvou Fw. 190 asi 1000 stop pod sebou. Mírnou vpravo klesající zatáčkou jsem se otočil na záda a vypálil vteřinovou dávku ze vzdálenosti 200 yardů ve chvíli, kdy zadní nepřátelský letoun začal prudce stoupat. U kořenů křídel mu vyšlehly plameny šlehající proti kabině až do kabiny. Nepřátelský letoun klesl nejprve mírně, ale postupně více až do pádu a silně se za ním kouřilo. Bílá 4 viděl, že pilot vyskočil. Nárokuji sestřel Fw.190” Přesto mu byl tento letoun uzná jako pravděpodobný. Jistý sestřel nahlásil 27. července kdy se mu podařilo zničit Bf. 109 a další nahlásil jako pravděpodobný.

Koncem léta v　září je znovu přeložen a jako třiatřicetiletý veterán povýšen na Squadron Leadra – tedy velitele k　No. 132 peruti “City of Bombay”, sídlící na 125 letišti v　Detlingu, kde sídlila s 184. perutí. V　jejich řadách dosahuje dalších dvou sestřelů v　podobě jednoho pravděpodobného sestřelu a jedné poškozené nepřátelské stíhačky. Dne 14. ledna vzlítá ve Spitfiru Mk.IX FF-M MH978 k　doprovodu bombardérů B-26 nad Doullens ve Francii, kde na něj zaútočilo německé eso Walter Matoni, Jeho Spitfire je zasažen, ale podaří se mu uniknout as poškozeným strojem míří nejkratší cestou k　Anglii. U Berck-sur-Mer je ale znovu zasažen flakem a jeho hořící stroj dopadá na pláž u St. Pol. Pilot v　troskách stroje umírá. Franz Ferdinand Colloredo-Mansfeld je pochován nedaleko místa kde zahynul na vojenském hřbitově Boulogne Eastern Cemetery. Jeho hrob nese nápis: “SQUADRON LEADER / F.F. COLLOREDO-MANSFELD /D.F.C. a BAR/ PILOT/ ROYAL AIR FORCE / 14^TH Januáry 1944. AGE 33. Z　Weham, Massachuserrs, U.S.A.

Podepsaný portrét Franze Ferdinanda Colloredo-Mansfelda Spitfire Mk. IX. (FY-B EN133) osobní stroj S/Ldr J. H. Slater. Tento stroj je též přisuzován Franzovi Colloredo-Mansfeld. Je však jisté, že byl pouze uživatelem. Stroj byl u No. 611 ztracen 14. března 1943 kdy v　něm zahynul S/Ldr J H Slater.

Spitfiry Mk. IX. (FY-B) ve formaci s　dalšími stroji No. 611.

Skupinové foto pilotů No. 611 stojící před strojem zleva Colloredo-Mansfeld, sg. Jack Charles, J. Checketts  

Spitfire Mk. IX. (FY-B)

V　pozadí Spitfire Mk. IX. FY-B

Dva bokorysy Spitfire Mk. IXC. FF-M (MH978) No. 132 S/Ldr Franz Colloredo-Mansfeld. Letoun je nakreslen s　invazními pruhy s　června 1944. Stroj s　tímto sériovým číslem MH978 byl však ztracen 14. ledna 1944 po zásahu flakem. No. 132 dostala po strátě výše jmenovaného stroje, náhradu, kterému bylo přidělo stejné identifikační číslo. Byl to zřejmě Spitfire Mk.IXE. Seriové číslo bylo již jiné. Tento stroj je tak jiný, než ten ve kterém se zabil Franz. Pokud si budete chtít postavit tento stroj. Můžete se vybrat mezi dvěma stroji.

2.jpg

1.jpg

Spitfire Mk.IX. Tento konkrétní stroj byl sestřelen 14. března 1943. V této době létalo mnoho pilotů No. 611 na tomto stroji. Po jeho ztrátě je potvrzeno, že byl nahrazen jiným se stejným identifikačním číslem, které bohužel zatím neznáme.

5.jpg

Biggin-Hill1943group

Franz Ferdinand Colloredo-Mansfeld stojící před spitfirem jako první zleva.